Zakladatelé rodu :
1.Pluto z Dánska
2.Conversano z Neapole
3.Favory z Kladrub
4.Neapolitano z Polesiny
5.arab Siglavi a Meastodo z Kladrub
Výška: cca.152cm v KVH
Barva:bývalo zvykem chovat pouze bělouše(právě bělouše chtěl totiž císařský dvůr), ale až do 18.století existovali i koně jiných barev.Jinak barevní koně se ale do chovu nezařazují, ve Španělské škole je však tradice chovat vždycky aspoň jednoho hnědáka.
Původ:Lipický kůňb se dnes chová na celém území bývalého Rakouska-Uherska. Původně byl tenhle vznešený bělouš vyšlechtěn v hřebčíně v Lipici( v dnešním Slovinsku),který založil roku 1580 arcivévoda Karel Štýrský, aby v něm štechtil koně vhodné pro dvorní stáje ve Vídni.Základem se stali španělští koně ze španělské školy ve Vídni obohacení arabskou krví.Současní lipicáni ze španělské školy ve Vídni pocházejí z rakouského Piberu.
Povaha: Lipicáni jsou velmi milí a učenliví, pomalu dospívají, ale dožívají se vyššího věku.
Stavba těla: Mívají silné nohy a tvrdá kopyta.Hlava je mírně klabonosá. Výraz hlavy je většinou španělský, někdy se ale projevuje i arabský vliv. Krk je středně dlouhý, výše nasazený. Lopatka je svalnatá s odpovídajícím sklonem pro využití koně také v zápřeží i pod sedlem
Lipicáni jsou inteligentní a velmi učenliví koně.
Výcvik je obtížný a tréninkové období pro jezdce trvá čtyři až šest let, než je schopen vystoupit v programech pro veřejnost, a to na již školeném koni. Pro to, aby mohl jezdec samostatněji zajišťovat výcvik koně, potřebuje další dva až čtyři roky přípravy. Pohyb koně při zvládání piruet vzbuzuje dojem, že kůň tančí. Za nejvyšší vrchol klasického umění a za nejobtížnější prvky vysoké školy se považují skoky – airs. Koně se také učí mnoha různým a náročným cvikům – např. levada, kurbeta, kapriola. Při levadě kůň zvedá celý předek těla na silně pokrčených zadních nohách a v této poloze musí kůň chvíli vydržet. Poté následuje kurbeta, kdy kůň skočí z první polohy na zadních končetinách a zachovává přitom polohu těla se zdviženými a ohnutými předními nohami. Jako poslední je kapriola, kdy kůň vyskočí vzhůru z levady a musí vymrštit obě zadní končetiny dozadu.
Využití: Lipicáni byly používáni hlavně jako jezdečtí koně, pak se zapřahali do kočárů a v dnešní době patří k jedním z nejpopulárnějších koní do lehkého zápřahu.